Třída Motýlek

Zde naleznete pár vybraných fotek k daným tématům pro ukázku. Další fotografie Vám rádi nahrajeme na flash disk na konci roku.

Pasování předškoláků

Ukázka sportovního dne na zahradě

Karneval

Zimní radovánky

Tři králové

Advent a Vánoce

Mikuláš

CELOROČNÍ PROJEKT

NÁŠ EMUŠÁKOV

Proč?
Rozvoj emoční inteligence u dětí v předškolním věku je velmi důležitý.
Je potřeba, aby děti věděly, že vůběc nějaké pocity a následné projevy pocitů - emoce existují.
Základním předpokladem k tomu, aby se děti naučily s emocemi pracovat je, aby se s nimi seznámily a uměly je pojmenovat.
Pro zdravý vývoj dítěte je přínosem, aby umělo pracovat jak s negativními, tak s pozitivními pocity.
S těmi negativními, aby jej nezraňovaly, s těmi pozitivními, aby se o ně uměly podělit a uměly je dál rozvíjet ku prospěchu.
A to je ten důvod, proč jsme v naší třídě Motýlků otevřeli toto téma. Již v loňském roce jsme nenásilnou formou zařadili téma Emoce, jako pilotní projekt a letos v září jsme jej zařadili do našeho Třídního Vzdělávacího Programu.
Metodická pomůcka:
naše knihovna se rozšířila o novou knihu:
FERDA A JEHO MOUCHY
Přijali jsme mezi sebe nového kamaráda Ferdu a celou partu much - co moucha, to jiná barva a jiná emoce
Jak fungují mouchy?
Každá moucha má jinou barvu a každá z nich je představitelkou jedné z emocí. Díky barvám si děti emoce krásně rozliší a pamatují si jejich názvy.
Těší mě, já jsem Ferda!
Ferda je plyšová hračka - pomůcka, která je hrdinou našich příběhů. Pochází z městečka Emušákov a jeho kamarádi jsou jak jinak - plyšáci. Má maminku a tatínka a svými příběhy učí děti lepší orientaci ve světě emocí.
O čem knihy pojednávají?
Každý příběh má svůj název, takže děti již na začátku vědí, kterou emoci mají v příběhu vysledovat. Do každého příběhu přiletí moucha, která se dětí ptá, jak příběh vnímají a zároveň na jeho osobní zkušenosti, např.: Kdy jsi měl naposledy z něčeho obrovskou radost a proč? Už jsi měl někdy pořádný vztek?
Děti tak cíleně pozorně sledují příběhy a učí se s nimi pracovat díky svým vlastním zkušenostem, a proto se rychleji zorientují v dané problematice.
Naše adresa: Emušákov, třída Motýlci!
Každý se ráno vzbudíme s nějakými pocity. Každého z nás provází různé pocity napříč celým dnem.
Např.: nechce se nám ráno vstávat, nebo napak se ráno vzbudíme s tím, že se na něco těšíme.
Proto mají děti možnost hned při příchodu do třídy, ale i v průběhu dne možnost dát své pocity na vědomí tak, že přijdou k domečku, vyberou si příslušnou mouchu a nalepí si ji do okýnka, označeného svou značkou.
Zpravidla na dítěti poznáme, jakou má náladu, proto pokud je jeho mimika velmi výrazná, vyzveme jej, aby svůj pocit pojmenovalo a vylepilo. Stává se ale, že ráno své pocity dítě neřeší a přijde během dne a zeptá se, jestli si může vylepit mouchu, do svého okýnka a to už přesně ví, jakou barvu, potažmo emoci má na mysli.
Motýlkov/Emušákov, aneb náš den ve školce s našimi mouchami!
Každá moucha představuje určitou emoci a každá z nich má svou barvu, jako třeba šedá barva - ta je typická pro smutek, jako když je venku zamračeno a den je šedivý, tak I my máme občas šedivou a smutnou náladu.
"Hrajeme si v herně a najednou přijde kamarád a vezme mi hračku. Dostanu pořádný vztek a tak ho uhodím, strčím do něj, štípnu ho,nebo kousnu! Je potřeba, aby si to uvědomil, že to nemá dělat!!"
"Ve třídě se vítají dvě holčičky,jsou nejlepší kamarádky, ale včera to bylo jinak, jedna z nich měla jako nejlepší kamarádku mě a dnes mi řekla,že o mě nestojí! To se nedělá a tak jí bouchnu, nebo kopnu,aby si to pamatovala."
"Je mi smutno. Chtěl jsme dnes být doma s maminkou a bráškou,
ale maminka mě odvedla sem, mezi ty ukřičené děti, kde být vůbec nechci!"
"Dnes mi tatínek udělal velkou radost, protože mi řekl, že pro mě přijde do školky a něco společně podnikneme!"
Každé ráno děti cvičí, ale já ne. Bojím se, že to nebudu umět a tak sedím na lavičce a čekám, až děti docvičí. Paní učitelka se mě ptá, proč necvičím, ale jak jí mám říct, co cítím, když nevím, jak se ten můj pocit jmenuje?"
"Nikdo si se mnou dnes nehraje, cítím se divně, ale nevím, co to je?
Všichni jsou spolu a já tady sedím sám!"
"Paní učitelka nám dnes řekla, že pro nás má překvapení! Co to asi je?
..a paní učitelky trpělivě vysvětlují, řeší, korigují a usměrňují, aby děti správně pochopily, jak se kterou emocí pracovat, aby mu v tom jeho dětském světě neubližovala a aby se díky ní ze svých příběhů poučilo.
A co na to děti?
Děti milují hry a akci, jako takovou. Proto cokoli zabalíte do hry, do příběhu, přijmou!
Plyšáci jsou jejich mazlíci, když není na blízku maminka s taťkou, proto Ferdu, jako kamaráda přijaly okamžitě a stejně tak i mouchy, které jsou navíc v plyšové formě legrační.
Každý se chce s Ferdou kamarádit a pokud se moucha zeptá, předhání se, kdo odpoví a kdo nám sdělí svou zkušenost se žárlivostí, vztekem, radostí, smutkem, atd. Rádi se s Ferdou mazlí, tak si před odpočinkem na lehátku Ferdu půjčují, a tak Ferda putuje z lehátka na lehátko, aby jim pověděl jeden ze svých příběhů.
Součinnost s rodinou.
Nejen ve školce si děti prožívají své emoční příběhy. Proto také vy rodiče, nebo babičky a dědečkové, starší sourozenci se můžete zapojit do našeho emočního tréninku a také vy jste srdečně vítáni v našem Emušákově. Náš domeček, který jsme dětem vytvořili a nazvali jej Emušákovem můžete využít k tomu, abyste s dětmi ráno rozpovídali jejich případné špatné nálady, nebo se s nimi podělili o ty dobré pocity a emoce. Doma vám o tom děti jistě vypráví a sdělují vám své příběhy. Vysvětlujte jim prosím trpělivě, co je to, když má někdo vztek, nebo žárlí, jak s tou emocí má pracovat a dělte se s nimi i o své příběhy a své radostné zážitky, abychom se s dětmi společně posouvali na této cestě vpřed a co hlavně, aby ta cesta byla zdravá a děti tak snáz překonávaly své malé životní lekce a naučily se třeba jednu z veledůležitých věcí:
ODPUŠTĚNÍ nebo PŘIJETÍ a SEBEPŘIJETÍ!
Děkujeme, že jste se prokousali tímto naším příspěvkem až sem a věříme, že naše práce nám přinese spoustu nových zkušeností, které nás naučí, jak proplout životem bez větších bolestí.
Motýlci