Fotografie Vám rádi nahrajeme na flash disk na konci roku.
Výlet do Malých Svatoňovic
Sokolovna- pizza
V pátek 10.6.2022 jsme navštívili restauraci Sokolovna, kde se děti dozvěděly jak a z čeho se pizza připravuje a vyzkoušely si ji upéct. Moc jsme si všichni na pizze pochutnali a všichni moc děkujeme p.Andrlové za pozvání.
Projektový den "OD DŘEVA K LOUTCE"
Hudební program pro děti s názvem "ZPÍVÁNKY"
Velikonoce u nás ve třídě + výstava
Hrátky na ilustrátory + návštěva knihovny
Přivítání morčátek + tradiční velikonoční osení
Mikulášská pohádka + vánoční nadílka
Vytváření malých podzimníčků
CELOROČNÍ PROJEKT
NÁŠ EMUŠÁKOV
Proč?
Rozvoj emoční inteligence u dětí v předškolním věku je velmi důležitý.
Je potřeba, aby děti věděly, že vůběc nějaké pocity a následné projevy pocitů - emoce existují.
Základním předpokladem k tomu, aby se děti naučily s emocemi pracovat je, aby se s nimi seznámily a uměly je pojmenovat.
Pro zdravý vývoj dítěte je přínosem, aby umělo pracovat jak s negativními, tak s pozitivními pocity.
S těmi negativními, aby jej nezraňovaly, s těmi pozitivními, aby se o ně uměly podělit a uměly je dál rozvíjet ku prospěchu.
A
to je ten důvod, proč jsme v naší třídě Motýlků otevřeli toto téma. Již
v loňském roce jsme nenásilnou formou zařadili téma Emoce, jako pilotní projekt a letos v září jsme jej zařadili do našeho Třídního Vzdělávacího Programu.
Metodická pomůcka:
naše knihovna se rozšířila o novou knihu:
FERDA A JEHO MOUCHY
Přijali jsme mezi sebe nového kamaráda Ferdu a celou partu much - co moucha, to jiná barva a jiná emoce
Jak fungují mouchy?
Každá
moucha má jinou barvu a každá z nich je představitelkou jedné z emocí.
Díky barvám si děti emoce krásně rozliší a pamatují si jejich názvy.
Těší mě, já jsem Ferda!
Ferda je plyšová hračka - pomůcka, která je hrdinou našich příběhů. Pochází z městečka Emušákov a jeho kamarádi jsou jak jinak - plyšáci. Má maminku a tatínka a svými příběhy učí děti lepší orientaci ve světě emocí.
O čem knihy pojednávají?
Každý
příběh má svůj název, takže děti již na začátku vědí, kterou emoci mají
v příběhu vysledovat. Do každého příběhu přiletí moucha, která se dětí ptá, jak příběh vnímají a zároveň na jeho osobní zkušenosti, např.: Kdy jsi měl naposledy z něčeho obrovskou radost a proč? Už jsi měl někdy pořádný vztek?
Děti
tak cíleně pozorně sledují příběhy a učí se s nimi pracovat díky svým
vlastním zkušenostem, a proto se rychleji zorientují v dané
problematice.
Naše adresa: Emušákov, třída Motýlci!
Každý se ráno vzbudíme s nějakými pocity. Každého z nás provází různé pocity napříč celým dnem.
Např.: nechce se nám ráno vstávat, nebo napak se ráno vzbudíme s tím, že se na něco těšíme.
Proto
mají děti možnost hned při příchodu do třídy, ale i v průběhu dne
možnost dát své pocity na vědomí tak, že přijdou k domečku, vyberou si příslušnou mouchu a nalepí si ji do okýnka, označeného svou značkou.
Zpravidla
na dítěti poznáme, jakou má náladu, proto pokud je jeho mimika velmi
výrazná, vyzveme jej, aby svůj pocit pojmenovalo a vylepilo. Stává se
ale, že ráno své pocity dítě neřeší a přijde během dne a zeptá se,
jestli si může vylepit mouchu, do svého okýnka a to už přesně ví, jakou barvu, potažmo emoci má na mysli.
Motýlkov/Emušákov, aneb náš den ve školce s našimi mouchami!
Každá
moucha představuje určitou emoci a každá z nich má svou barvu, jako
třeba šedá barva - ta je typická pro smutek, jako když je venku
zamračeno a den je šedivý, tak I my máme občas šedivou a smutnou náladu.
"Hrajeme
si v herně a najednou přijde kamarád a vezme mi hračku. Dostanu pořádný
vztek a tak ho uhodím, strčím do něj, štípnu ho,nebo kousnu! Je potřeba, aby si to uvědomil, že to nemá dělat!!"
"Ve
třídě se vítají dvě holčičky,jsou nejlepší kamarádky, ale včera to bylo
jinak, jedna z nich měla jako nejlepší kamarádku mě a dnes mi řekla,že o mě nestojí! To se nedělá a tak jí bouchnu, nebo kopnu,aby si to pamatovala."
"Je mi smutno. Chtěl jsme dnes být doma s maminkou a bráškou,
ale maminka mě odvedla sem, mezi ty ukřičené děti, kde být vůbec nechci!"
"Dnes mi tatínek udělal velkou radost, protože mi řekl, že pro mě přijde do školky a něco společně podnikneme!"
Každé
ráno děti cvičí, ale já ne. Bojím se, že to nebudu umět a tak sedím na
lavičce a čekám, až děti docvičí. Paní učitelka se mě ptá, proč
necvičím, ale jak jí mám říct, co cítím, když nevím, jak se ten můj
pocit jmenuje?"
"Nikdo si se mnou dnes nehraje, cítím se divně, ale nevím, co to je?
Všichni jsou spolu a já tady sedím sám!"
"Paní učitelka nám dnes řekla, že pro nás má překvapení! Co to asi je?
..a
paní učitelky trpělivě vysvětlují, řeší, korigují a usměrňují, aby děti
správně pochopily, jak se kterou emocí pracovat, aby mu v tom jeho
dětském světě neubližovala a aby se díky ní ze svých příběhů poučilo.
A co na to děti?
Děti milují hry a akci, jako takovou. Proto cokoli zabalíte do hry, do příběhu, přijmou!
Plyšáci
jsou jejich mazlíci, když není na blízku maminka s taťkou, proto Ferdu,
jako kamaráda přijaly okamžitě a stejně tak i mouchy, které jsou navíc v plyšové formě legrační.
Každý
se chce s Ferdou kamarádit a pokud se moucha zeptá, předhání se, kdo
odpoví a kdo nám sdělí svou zkušenost se žárlivostí, vztekem, radostí,
smutkem, atd. Rádi se s Ferdou mazlí, tak si před odpočinkem na
lehátku Ferdu půjčují, a tak Ferda putuje z lehátka na lehátko, aby jim
pověděl jeden ze svých příběhů.
Součinnost s rodinou.
Nejen
ve školce si děti prožívají své emoční příběhy. Proto také vy rodiče,
nebo babičky a dědečkové, starší sourozenci se můžete zapojit do našeho
emočního tréninku a také vy jste srdečně vítáni v našem Emušákově.
Náš domeček, který jsme dětem vytvořili a nazvali jej Emušákovem můžete
využít k tomu, abyste s dětmi ráno rozpovídali jejich případné špatné nálady, nebo se s nimi podělili o ty dobré pocity a emoce. Doma
vám o tom děti jistě vypráví a sdělují vám své příběhy. Vysvětlujte jim
prosím trpělivě, co je to, když má někdo vztek, nebo žárlí, jak s
tou emocí má pracovat a dělte se s nimi i o své příběhy a své radostné
zážitky, abychom se s dětmi společně posouvali na této cestě vpřed a
co hlavně, aby ta cesta byla zdravá a děti tak snáz překonávaly své malé
životní lekce a naučily se třeba jednu z veledůležitých věcí:
ODPUŠTĚNÍ nebo PŘIJETÍ a SEBEPŘIJETÍ!
Děkujeme,
že jste se prokousali tímto naším příspěvkem až sem a věříme, že naše
práce nám přinese spoustu nových zkušeností, které nás naučí, jak proplout životem bez větších bolestí.
Motýlci
